11. Její větve byly dost silné na žezla vládců, svým vzrůstem se vyvýšila mezi hustými větvemi a bylo ji vidět pro její výšku a pro množství jejích větví.
12. Byla však s hněvem vyvrácena, byla pohozena na zem a východní vítr vysušil její ovoce. Její silné větve byly vyrvány a uschly. Strávil to oheň.
13. Nyní je tedy zasazena v pustině, v bezvodé a vyprahlé zemi.
14. Z větve jejích haluzí pak vyšel oheň, strávil její ovoce a nezůstala na ní žádná silná větev vhodná na žezlo pro vládce. To je žalozpěv a byl určen, aby se zpíval jako žalozpěv.