19. Támar si dala popel na hlavu, roztrhla dlouhé roucho s rukávy, které měla na sobě, položila si ruku na hlavu, šla a stále naříkala.
20. Její bratr Abšalóm se jí zeptal: Cožpak s tebou nebyl tvůj bratr Amnón? Teď ale, má sestro, umlkni. Je to tvůj bratr. Neber si to tak. Támar pak bydlela opuštěná v domě svého bratra Abšalóma.
21. Když se král David o všech těch věcech doslechl, velice se rozzlobil.