46. Šalomoun již usedl na královský trůn.
47. A královi otroci již přišli poblahopřát našemu pánu a králi Davidovi slovy: Ať Bůh učiní jméno Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli.
48. Král také promluvil takto: Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele, že dal dnes toho, kdo usedl na můj trůn, a mé oči to vidí.
49. Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeně vstali a šli každý svou cestou.
50. Adónijáš se bál Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů oltáře.
51. Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi nejprve král Šalomoun odpřisáhne, že neusmrtí svého otroka mečem.